0. Ročník O bohdašínskou proudnici a Borašská lávka (9.srpna 2003)

Hasiči Bohdašín rozeslali pozvánky na Nultý ročník soutěže o Bohdašínskou proudnici, zároveň s propozicemi soutěže, na mnoho okolních sborů. Z několika míst přišla odpověď, že by se rádi přijeli podívat, ale že do soutěže nenastoupí, protože to nenacvičují. 

V čem soutěž spočívala? Především v tom, že do útoku bylo možné vyrazit až potom, kdy jeden z členů družstva přeběhl lávku a vypnul nástěnný vypínač. Pak teprve mohl začít vlastní útok. Také nasátí vody nebylo z kádě, ale z nádrže připojením na zabudovanou trubku. Útočilo se na terče umístěné na cvičišti za zbrojnicí, ale bylo nutné zdolat dvoumetrovou bariéru.

Bylo to dobře vymyšleno a diváci se těšili na koupele i obtíže na bariéře. V rozpravě před soutěží, kde byly upřesněny detaily propozic bylo znát, že všech 5 družstev chce zvítězit. Ostatně ceny, což byla krásná maketa hasičské proudnice na elegantním podstavci (pro vítězné družstvo 1:1 a pak menší a menší), lákaly.

Již nevím, v jakém pořadí šla družstva do útoku. Vím, že při přebíhání lávky nikdo do nádrže nespadl, i když si to diváci škodolibě přáli. Přitom družstva nastupovala v bagančatech s přilbami (někdy i ocelovými) na hlavě. Ani na bariéře nebyl důvod k smíchu. Překonali všichni, i když v několika případech s partnerskou dopomocí druhého útočníka. Dařilo se všem, jen časy byly rozdílné: